1 / 6
Tom Schrecker, jedno z Wintonových dětí, prožil pozoruhodný život. Jako úspěšný podnikatel zcestoval téměř celý svět a svou přičinlivostí získal značné jmění. Tyto prostředky mu nyní umožňují podporovat mnohé, nejen umělecké projekty a instituce. V České filharmonie je od sezóny 2015/2016 sponzorem Václava Petra, koncertního mistra violoncell.
Štěstí jménem Nicholas Winton
Tom Schrecker se narodil 7. ledna 1932 do rodiny obchodníka s textilem. Díky prozřetelnosti svého otce Roberta a aktivitě strýce Františka, který odešel do Anglie hned po Mnichovské dohodě, se mu podařilo uprchnout ještě před vypuknutím války. Z Československa odjížděl pátým Wintonovým vlakem v červnu 1939. S podporou své anglické mecenášky Jean Barbourouvé vystudoval základní a střední školu a jako stipendista i historii na Oxfordu.
„Tak, jako mě kdysi zachránil Winton, se teď sám snažím pomáhat jiným. Přijde mi, že světu něco dlužím.“
Život na cestách
Po studiích sloužil Tom Schrecker dva roky v britské armádě na základnách v Německu a pak se stal obchodním zástupcem časopisu Reader’s Digest, v jehož službách procestoval téměř celý svět. Později vlastnil nakladatelství v Austrálii, byl ředitelem několika firem a v roce 1990 odešel do důchodu. Díky svým rozmanitým zájmům a zálibám se stal skutečně renesanční osobností s erudicí ve vědě, umění i sportu. Nebývalou činorodost si udržuje i v pozdním věku.
Tom Schrecker
Sponzor koncertního mistra violoncell Václava Petra pro sezóny 2015/2016 – 2017/2018
Za podporu umění
Svým jměním pomáhá Tom Schrecker u nás i v zahraničí. V umělecké sféře je například nejstarším donátorem opery v Sydney. Už od počátku 90. let sledoval osudy našeho prvního orchestru. Díky jasné koncepci současného managementu i známosti s uměleckým ředitelem orchestru Jiřím Bělohlávkem se rozhodl podporovat po tři roky koncertního mistra violoncell. Chce tak jít příkladem ostatním soukromým osobám, kterým není lhostejné kulturní bohatství národa i celého lidstva.
„Světové orchestry jsou závislé na podpoře ze soukromých zdrojů. Ta tu ještě tak zcela neexistuje. Ale podle mě je nejvyšší čas, aby orchestry přestaly být závislé převážně na financování od státu. Musíme si uvědomit, že je na nás všech, abychom jim pomohli.“