Film režiséra Todda Fielda s názvem Tár popisuje fiktivní příběh šéfdirigentky berlínské filharmonie Lydie, která čelí obvinění ze zneužívání svého postavení. V jednom ohledu je míra fikce snímku opravdu velká: funkci šéfdirigenta nejslavnějšího německého orchestru historicky zastávali pouze muži.
Veronika Malínková
I přes původní pánskou výhradnost tohoto povolání není žen-dirigentek málo ani u nás, ani ve světě a v současnosti se konečně dostávají důrazně ke slovu. Dokazuje to například seznam 100 nejvytíženějších hudebních vedoucích serveru Bachtrack. V roce 2013 zahrnoval jedinou dámu, aktuálně jich zaznamenal čtrnáct.
K výrazným ženám-dirigentkám patří Newyorčanka Marin Alsop, žačka slavného Leonarda Bernsteina, stojící od roku 2019 v čele Symfonického orchestru vídeňského rozhlasu a od sezony 2024/2025 rovněž polského rozhlasového orchestru, na obou postech jako historicky první zástupkyně ženského pohlaví. Výjimečnost litevské rodačky Mirgy Gražinytė-Tyly značí nejen to, že v devětadvaceti letech převzala post hudební ředitelky birminghamského symfonického orchestru, ale také ocenění Recording of the Year časopisu Gramophone za rok 2020, které získala za nahrávky Weinbergových symfonií. Posluchači České filharmonie ze 128. sezony dobře znají Dalii Stasevskou, dirigentku původem z Ukrajiny, jež se usadila ve Finsku a nyní působí jako šéfka symfonického orchestru v Lahti.
Z českého prostředí nelze opomenout dirigentku a skladatelku Vítězslavu Kaprálovou. Za svůj krátký život stihla dosáhnout celosvětového uznání, které trvá dodnes, více než osmdesát let po její smrti. Narodila se v roce 1915 a již v devíti letech složila první dílo. Jejím soukromým učitelem byl Bohuslav Martinů, poté studovala dirigování v Paříži u Charlese Muncha.
Proslavila ji Vojenská symfonieta z roku 1937, věnovaná Edvardu Benešovi, jejíž premiéru s Českou filharmonií sama řídila. Hned rok nato ji provedla také s BBC Orchestra v Londýně. Zemřela náhle, bez známé příčiny, v pouhých pětadvaceti letech.
Vítězslav Kaprál, Vítězslava Kaprálová, Bohumil Martinů, Tři tůně, 1939
Symfonický orchestr Pražské konzervatoře v současnosti vede Miriam Němcová, která také působí jako hudební pedagožka. Jako dirigentka se představila mimo jiné v pražské Státní opeře a vyučovala až v korejském Soulu.
Specializací dirigentky a hudební režisérky Lady Valešové je opera. Účastnila se programu pro dirigentky pořádaného královskou filharmonickou společností v Londýně a debutovala zde s operami Evžen Oněgin a Figarova svatba.
Jednatřicetiletá Alena Hron je od roku 2024 šéfdirigentkou Jihočeské filharmonie a hostovala v Německu a Švýcarsku. Velmi žádanými umělkyněmi českého původu jsou také Nikol Kraft, Anna Novotná Pešková a Olga Machoňová Pavlů.
Jedna z nejslavnějších dirigentek současnosti bude v říjnu hostovat u České filharmonie.
