Pořiďte si své abonmá. Právě probíhá předprodej na sezonu 2025/2026.
Vybrat abonmáMnozí lidé v životě dospějí do bodu, kdy chtějí své zkušenosti předat dál. Vrátit alespoň částečně svému oboru, co sami dostali. V hudbě tomu není jinak, a tak i muzikanti v jistém momentě začínají učit – přednášet na univerzitách, pořádat workshopy, dávat masterclasses. Několik takových aktivit spojených s Českou filharmonií se v prosinci protnulo v New Yorku a výsledek americké publikum přiměl k nadšenému aplausu i v místech, kde se běžně netleská.
Jiřímu Vodičkovi, houslovému virtuosovi a koncertnímu mistru České filharmonie, je teprve sedmatřicet, přesto už dlouhé roky učí. Na Pražskou konzervatoř jako pedagog nastoupil dokonce už v jedenadvaceti, hned, jak přišel do Prahy, vyučuje ale také na své alma mater, Ostravské univerzitě. Na tu byl přijat už jako čtrnáctiletý (!) a právě na ostravské vysoké škole taky zjistil, jak klíčová může být pro člověka osoba pedagoga. V rozhovorech Vodička často vzpomíná na svého profesora Zdeňka Golu, věhlasného učitele, který vychoval celou řadu hráčů, a také autora mnoha metodických publikací.
"Úloha učitele je ukázat žákovi cestu – a pak ho nechat jít. Čerpám z toho dodnes.“
Jiří Vodička
Koncertní mistr
„Pan profesor mě utvářel nejen jako houslistu, ale i jako člověka. Předal mi tolik dobrého. Byl neuvěřitelně laskavý a trpělivý, dokázal své hudební představy vysvětlit zcela jasně, aniž by mi někdy na housle zahrál jediný tón,“ vzpomínal Vodička na webu Janáčkovy filharmonie Ostrava zkraje roku 2022, nedlouho poté, co profesor Gola zemřel. V interview pro Český rozhlas zase Vodička vyprávěl, s jakými radami jej Gola poslal do pracovního života: „Řekl mi, že pokud chci být světovým hráčem, musím si vybudovat repertoár. A taky že úloha učitele je ukázat žákovi cestu – a pak ho nechat jít. Čerpám z toho dodnes.“
A čerpal z toho i loni v prosinci v New Yorku, kde ukázal cestu několika mladým talentovaným muzikantům z Česka, Velké Británie a Spojených států.
Vrcholem českého týdne v New Yorku byla pochopitelně tři vystoupení České filharmonie ve slovutné Carnegie Hall. Nicméně kromě toho se v největším americkém městě odehrálo ještě několik dalších akcí – a koncert mladých talentů byl jednou z nich, dokonce hned tou úvodní.
Na pódiu České národní budovy se sešlo celkem dvanáct mladých hudebníků: čtyři posluchači londýnské Royal Academy of Music, čtyři absolventi Carnegie Hall’s National Youth Orchestra a čtyři hráči Orchestrální akademie České filharmonie.
V první části koncertu hráli podle národních barev: Američané předvedli Smyčcový kvartet č. 1 (At the Octoroon Balls) od fenomenálního trumpetisty a skladatele Wyntona Marsalise, Britové Smyčcový kvartet e moll od Edwarda Elgara a Češi, symbolicky, Smyčcový kvartet č. 12 F dur, takzvaný Americký, od Antonína Dvořáka.
Opravdový vrchol ale nastal ve chvíli, kdy muzikanti své pomyslné národní dresy sundali a na pódium nastoupili všichni společně. Doplněni o několik filharmoniků zahráli, pod Vodičkovým vedením, kouzelnou Dvořákovu Serenádu E dur pro smyčcové nástroje – při níž se, mimochodem, projevila bezprostřednost amerického publika dychtivého tleskat i tam, kde se obvykle netleská. Sám Dvořák to prý měl rád!
A jaké to je, „sladit“ tři národnosti a tři smyčcové školy do jedné, české skladby? „Víte, ať je to jakákoli národnost nebo škola, všichni mluvíme jedním jazykem, a to hudbou,“ řekl těsně před koncertem Jiří Vodička. Studenti podle něj byli „bezvadní, velmi snaživí a přizpůsobiví. A pomohli i kolegové z filharmonie. Každý z nich vždycky studentovi, kterého měl nejblíž a kterého slyšel, nějak poradil“.
Což je přesně věc, která k prvnímu českému orchestru patří: filharmonie se, podobně jako jiná světová tělesa, intenzivně věnuje výchově dalších generací špičkových hudebníků. Už od sezony 2012/2013 provozuje Orchestrální akademii, o jejíž založení se zasadil především tehdejší šéfdirigent Jiří Bělohlávek, od roku 2019 pak spolupracuje s už zmíněnou Royal Academy of Music v Londýně.
K velkým fanouškům mládí totiž patří i nynější šéfdirigent a hudební ředitel filharmonie Semjon Byčkov. Právě on na podzim roku 2022, kdy slavil sedmdesáté narozeniny, založil Fond na podporu vzdělávání, který nese jeho jméno. Cílem fondu je prohlubování spolupráce mezi Českou filharmonií a Royal Academy of Music, kde Byčkov řadu let působí. „Studenty Královské hudební akademie diriguji už déle než patnáct let a je pro mě obrovskou radostí, že tento vztah nyní mohu sdílet s Českou filharmonií,“ říká.
Přítomnost londýnského smyčcového kvartetu v New Yorku byla jedním z hmatatelných výsledků spolupráce – a pro studenty bez nadsázky životním zážitkem. Protože si zahráli nejen v Bohemian National Hall, ale potom i s celou filharmonií v samotné Carnegie Hall.
