S každým dalším záběrem se šéfdirigent, mimo jiné obdivovatel hereckých schopností držitele tří Oscarů Daniela Day-Lewise, do své role noří víc a víc. Kamera jej zabírá opravdu zblízka, on ale ani nemrkne a jen přemýšlí, jak by svou nepříliš dlouhou repliku trošku zaimprovizoval nebo okořenil. Vypadá uvolněně. Navzdory tomu, že do Prahy přijel jen na pár hodin po dvojici náročných koncertů v Lipsku. Během přestávek prochází mezi technikou a nasává atmosféru. Herectví ho podle všeho baví. „Už se chystejte, příští rok s tím pojedeme do Cannes,“ hlásí nám, kteří jsme ho přišli na plac podpořit. „Přihlašovat to tam nemusíte, až to uvidí, skočí po tom sami,“ směje se a odchází zpět do salonku, kde ho čeká závěrečná frekvence.
Výsledky hereckého snažení šéfdirigenta i hráčů a hráček orchestru budete moci posoudit sami už na podzim. A o tom, jak se vyvinul boj o Zlatou palmu, vás budeme informovat v některém z dalších čísel.