Semjon Byčkov, dirigent. A taky herec
- Umělci
- Zákulisí
I nevelká země v srdci Evropy má své výjimečné osobnosti světového renomé. Kromě předních vědců a sportovců z Česka pochází také mnoho skvělých hudebníků. Jedním z nich byl houslista Jiří Novák. V letošním Roce české hudby si připomeneme 100. výročí jeho narození.
Při návštěvách koncertů si nelze nevšimnout, že nejpočetnějším nástrojem v obsazení orchestru je skupina houslí. Tradice umění hry na tento náročný nástroj směřuje staletí nazpět, ještě daleko před dobu, kdy Čechy byly označovány Konzervatoří Evropy.
Housle se vždy těšily velké oblibě při domácím muzicírování. Ne nadarmo se tradovalo „co Čech, to muzikant“. A těch, kteří dosáhli světového uznání, je také celá řada. Vzpomeňme alespoň některé z nich: Josef Slavík, František Ondříček, Jan Kubelík, Jaroslav Kocian nebo Josef Suk.
Významná je ve světě i česká pedagogická houslová škola, jejímž čelným představitelem je Otakar Ševčík. V minulém století na něj nejúspěšněji navázali Jindřich Feld, Jaroslav Pekelský a Josef Micka. Poslední jmenovaný stál u zrodu několika komorních souborů: Smetanova, Panochova a Talichova kvarteta. A právě Smetanovo kvarteto bylo celých dvaačtyřicet roků spojeno s Jiřím Novákem. Od narození dlouholetého primária tohoto souboru letos 5. září uplyne 100 let. Český spolek pro komorní hudbu jeho odkaz oživí koncertem, který proběhne 23. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina.
Prvním učitelem Jiřího Nováka byl ředitel školy ve Vysokém Mýtě. V nedalekém Horním Jelení se Novák 5. září 1924 narodil. Když v červnu 1929 poprvé vystoupil na koncertě organizovaném místním Sokolem, nebylo mu ještě ani pět. Po přestěhování rodiny do Prahy se jeho dalším pedagogem stal primárius Českého kvarteta Karel Hoffmann a po něm Emil Leichner, zakladatel Českého noneta. V deseti letech zahrál i Tomáši Garriguu Masarykovi na zámku v Lánech, kam ho pozvala prezidentova dcera Alice. Soukromý koncert mu vynesl stipendium.
Odkaz Jiřího Nováka připomeneme koncertem, na němž zahrají především ti, kteří byli tomuto hudebníkovi blízcí.
V roce 1938 se stal žákem Jindřicha Felda. Tehdy čtrnáctiletý Novák si přivydělával jako koncertní mistr orchestru Divadla v Karlíně, který hudbou prokládal výstupy Jana Pivce, Stanislava Neumanna a dalších tehdejších slavných herců. Díky jeho dirigentovi Václavu Neumannovi si v roce 1943 zahrál s Antonínem Kohoutem a Lubomírem Kosteckým, kteří spolu s Neumannem založili těleso, jež od roku 1945 vystupovalo pod jménem Smetanovo kvarteto.
Po válce Jiří Novák nastoupil na Akademii múzických umění k Jaroslavu Pekelskému, sekundistovi Ondříčkova kvarteta, a zároveň působil jako koncertní mistr v Talichově komorním orchestru. V roce 1947 Smetanovo kvarteto shánělo první housle a Antonín Kohout oslovil Jiřího Nováka. Když do tělesa 2. ledna 1947 nastoupil, začal svoji dvaačtyřicetiletou kvartetní kariéru.
V té době ještě studoval na AMU, již absolvoval v roce 1952 koncertem Arama Chačaturjana za doprovodu České filharmonie. Přes vytíženost v kvartetu nastudoval i několik dalších sólových koncertů. S Václavem Talichem a Českou filharmonií nahrál Mozartův houslový koncert D dur nebo Paganiniho koncert D dur. V roce 1967 pak s Českou filharmonií a Václavem Neumannem provedl houslový koncert Bély Bartóka a o deset let později koncert Igora Stravinského.
V roce roku 1969 se Jiří Novák na AMU vrátil, tentokrát už coby pedagog. Jeho třídou prošli významní houslisté, například Jiří Panocha, Leoš Čepický, dlouholetý sekundista Talichova kvarteta Jan Kvapil nebo v současné době ve Švýcarsku žijící virtuoska Hana Kotková. Svou kvartetní činnost ukončil v roce 1989.
Pan profesor Jiří Novák byl člověk velice noblesní, laskavý a bezmezně oddaný hudbě i své milé rodině. Svým uměním vnášel do srdcí vnímavých posluchačů radost, pohodu, lásku, ale i hluboké emotivní a umělecké zážitky. Dokázal je tak učinit nesmírně šťastné a na duši obohacené. Byla to osobnost, které jsem si nesmírně vážil, obdivoval ji a ctil. Ochotně a v hojnosti mi předával své pedagogické a pódiové zkušenosti. Každá naše společná hodina mi přinášela velikou radost a utvářela a formovala můj další umělecký vývoj.
Nemohu také nikdy zapomenout na naše společné turné po Japonsku, k němuž nás pozvalo Smetanovo kvarteto. Zahrál jsem si tak vedle svého pana profesora part druhých houslí v Mendelssohnově oktetu. Splnilo se mi tím toužebné přání a nádherný sen, který mi nikdy nevymizí z paměti. Doposud děkuji do nebíčka za tak skvělou příležitost, ale vlastně vůbec za vše.
Pan profesor Jiří Novák byl osobnost naprosto mimořádná a zcela výjimečná, které patří moje vděčnost a upřímné poděkování. Jsem nesmírně šťastný, že jsem měl ve svém životě možnost poznat tak úžasného člověka, jak umělecky, tak lidsky.
Jiří Panocha
V roce 1924 se narodili dva lidé, kteří měli velký vliv na můj hudební profesionální život. Prvním byl můj táta, který má obrovskou zásluhu na tom, že hraji na housle. Druhým člověkem byl profesor Jiří Novák, vynikající houslista a primárius slavného Smetanova kvarteta. Měl jsem tu možnost studovat v jeho třídě na pražské AMU. Byl to velmi milý a hodný člověk. Spolupráce s panem profesorem měla ještě jeden bonus navíc: kromě lekcí ve škole jsem měl možnost navštěvovat koncerty Smetanova kvarteta, které v té době patřilo ke špičce nejen u nás, ale i ve světě. Sledovat jejich hru, a zejména hru pana profesora, bylo pro mě velmi inspirativní a mělo to velký vliv na začátky našeho kvarteta. Měl jsem také možnost nahlédnout do jeho primových partů a hned jsem se ztotožnil s jeho prstoklady, které byly velmi dobře vymyšlené. Používám je dodnes.
Moc rád na čtyři s ním strávené roky vzpomínám. Po ukončení svého studia v roce 1989 jsem pana profesora zval na své sólové a kvartetní koncerty, a pokud mu to čas dovolil, vždy rád přišel.
Leoš Čepický
Profesor Jiří Novák, houslista s neomylnou intonací a ušlechtilým tónem, byl víc než kterýkoliv jiný komorní hráč propojen s Českou filharmonií díky dlouholetému přátelství a spolupráci ve Smetanově kvartetu a Českém komorním orchestru s budoucími šéfdirigenty ČF Václavem Talichem a Václavem Neumannem. Coby člen Smetanova kvarteta udržoval vysokou kvalitu koncertů Českého spolku pro komorní hudbu a společně se svými kolegy Kosteckým, Škampou a Kohoutem ukazovali dlouhá léta směr, kudy se bude česká komorní hudba ubírat.
Radek Křižanovský, poslední žák profesora Jiřího Nováka