Francouzský violista Antoine Tamestit patří k nejlepším světovým virtuosům, a tak je neustále na cestách. V podcastu Philharmonious uvažuje nad zběsilým tempem, jímž se řítí kariéra vrcholového sólisty. I jemu se stává, že jej život postaví před úkol, jehož načasování není ideální. V náročném harmonogramu totiž může člověka zaskočit i tak obyčejná věc, jakou je třeba stěhování.
Philharmonious
„Jak rád bych neměl závazky a v hlavě měl jen Martinů koncert pro violu. Myslel bych na něj tři čtyři týdny a jen ho hrál. Ale takhle to v životě nechodí. Mám i další projekty a koncerty. Také mám dvě děti, partnerku… Mám spousty knížek k přečtení a také se musím věnovat sám sobě. Takže vám dám jedinou radu: Dělejte, co v danou chvíli můžete,“ zní jeho krédo.
V mnoha městech, kde koncertuje, stráví Tamestit tři nebo čtyři dny, snad s výjimkou Paříže a Vídně, kde má stálejší zázemí. Přesto, anebo možná právě proto, se snaží v hudebních metropolích zažít i něco jiného než hotelový pokoj a pódium.
„Domov je tam, kde si ho uděláte,“ podotýká violista s tím, že procházka parkem nebo káva na pěkném místě a naslouchání cizí řeči mu umožňují nasát atmosféru a kulturu a nechat se inspirovat. „Možná se pletu, ale zdejší kulturu mám za neobyčejně vřelou a přátelskou,“ chválí francouzský světoběžník Prahu, kam se za muzicírováním opakovaně vrací
V nejnovějším díle podcastu Philharmonious také Tamestit líčí, že pro dirigenta je nástrojem celý orchestr, proč sólový violista nemůže být jen sebejistým géniem v popředí anebo jak se snaží komunikovat s dirigenty bez pomoci gest či návodných pohybů.
