Pořiďte si své abonmá. Právě jsme zahájili předprodej na sezonu 2025/2026.

Vybrat abonmá
Hledat

Český spolek pro komorní hudbu • Alinde Quintet


Alinde Quintet se již několik let profiluje jako jedno z našich nejlepších dechových kvintet. Své místo mezi nejen domácí špičkou členové stvrdili vítězstvím na soutěži ARD 2024. Publiku se soubor představí v původním repertoáru i skladbách upravených, s těžištěm v dílech seveřanů.

Koncert z řady I | Český spolek pro komorní hudbu

Program

Giuseppe Verdi (arr. Joachim Linckelmann)
Síla osudu, předehra k opeře 

Dmitrij Šostakovič (arr. Mark A. Popkin)
Smyčcový kvartet č. 8 c moll, op. 110  

Pēteris Vasks 
Dechový kvintet č. 2 „Music for a Deceased Friend”  

Edward Grieg (arr. David Walter)
Norské tance, op. 35

Účinkující

Alinde Quintet
Anna Talácková flétna 
Barbora Trnčíková hoboj  
David Šimeček klarinet 
Petr Sedlák fagot 
Kryštof Koska lesní roh 

Fotografie ilustrujicí událost Český spolek pro komorní hudbu • Alinde Quintet

Rudolfinum — Dvořákova síň

Účinkující

Alinde Quintet  

Skladby

Giuseppe Verdi
Síla osudu, předehra k opeře

Giuseppe Verdi je jistě největší osobností italské opery a bel canta. Tragická opera Síla osudu (La forza del destino) čerpá tematicky ze španělského a italského prostředí a má svůj původ ve stejnojmenné hře španělského dramatika Ángela de Saavedry, vévody z Rivas. Skladatel ji napsal na objednávku z Petrohradu, kde také poprvé s mimořádným úspěchem zazněla ve světové premiéře 10. listopadu 1862 na jevišti Carského divadla. Až po půl roce se objevila ve Verdiho vlasti, v římském divadle Apollo. Verdi však s původní podobou svého hudebně dramatického díla nebyl spokojen a o šest let později k provedení v milánské La Scale operu důkladně přepracoval. Zároveň místo krátkého orchestrálního úvodu napsal velkou předehru, dodnes často hranou také samostatně na koncertních pódiích. V definitivním znění v Miláně vytvořila hlavní sopránovou roli proslulá česká pěvkyně Tereza Stolzová.

Děj opery na libreto Francesca Marii Piaveho (k pozdější textové revizi byl pro jeho nemoc přizván Antonio Ghislanzoni) se odvíjí v překvapivých zvratech. Základem je krevní msta a neodvratitelnost osudu. Mladá urozená Leonora opustila domov po nešťastné smrti svého otce, kterou způsobil neúmyslně její nápadník Alvaro. Přestrojená za mnicha najde útočiště v odlehlé poustevně, ale i tam ji nakonec vyhledá neúprosný osud v podobě dramatického konfliktu mezi stále milovaným Alvarem a pomstychtivým bratrem Carlosem.

V předehře k Síle osudu Verdi brilantně zpracoval všechny hlavní motivy spletitého příběhu s tragickým vyústěním. A to se skutečně značnou vynalézavostí a formální suverenitou. Partitura je v četných pasážích vypracována se symfonickou velkorysostí – a také v tom tkví její oblíbenost jako imponujícího koncertního čísla. Samotná opera – možná kvůli komplikovanému a nepřehlednému ději – dlouho hledala své místo v divadelním repertoáru. Ve Vídni při prvém provedení propadla a do střední Evropy dlouho nepronikla. Před 1. světovou válkou byla provedena v Hamburku a v roce 1925 její libreto upravil pražský rodák, spisovatel Franz Werfel.

Dmitrij Šostakovič
Smyčcový kvartet č. 8 c moll, op. 110

Pēteris Vasks
Dechový kvintet č. 2 „Music for a Deceased Friend”

Edvard Grieg
Norské tance, op. 35