Posluchači se mohou těšit na předehru opery L’anima del filosofo, ossia Orfeo ed Euridice rakouského skladatele Josepha Haydna, árie z oper Wolfganga Amadea Mozarta a Beethovenovu Symfonii č. 5. S Českou filharmonií vystoupí sopranistka Kateřina Kněžíková a laureát Ceny Jiřího Bělohlávka tenorista Petr Nekoranec.
Joseph Haydn
L’anima del filosofo, ossia Orfeo ed Euridice, předehra k opeře, Hob. XXVIII/13
Wolfgang Amadeus Mozart
Árie z oper Così fan tutte, K 558, Don Giovanni, K 527 a La finta giardiniera, K 196
Ludwig van Beethoven
Symfonie č. 5 c moll, op. 67
Kateřina Kněžíková soprán
Petr Nekoranec tenor
Tomáš Netopil dirigent
Česká filharmonie
Koncert, během kterého zazní díla Haydna, Mozarta i Beethovena, lze bez nadsázky označit jako oslavu klasicismu. Joseph Haydn (1732–1809) nebyl prvním ani posledním skladatelem, jenž zhudebnil slavný příběh o Orfeovi a Eurydice. Před ním se tématu chopil například Claudio Monteverdi, po něm třeba Jacques Offenbach. Výběr operních árií Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) ilustruje autorovu cestu k absolutnímu kompozičnímu mistrovství. Zatímco komická opera La finta giardiniera (Zahradnice z lásky) je dílo osmnáctiletého mladíka, Cosi fan tutte i Don Giovanni jsou absolutním vrcholem svého žánru a vyústěním mimořádně plodné spolupráce mezi slavným skladatelem a jeho dvorním libretistou Lorenzem da Ponte. Pátou symfonii Ludwiga van Beethovena (1770–1827) netřeba dlouze představovat. Leitmotivem takzvané Osudové je idea zápasu duševních sil s metafyzicky chápaným osudem plným životních krizí a bolesti. Výsledkem tohoto klání je nalezení vnitřní harmonie a klidu.
Kateřina Kněžíková soprán
Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní, která se vedle opery stále častěji věnuje koncertnímu repertoáru, na němž spolupracuje s prestižními orchestry, jako jsou Symfonický orchestr BBC, Bamberští symfonikové, Camerata Salzburg či Orchestra dellʼAccademia Nazionale di Santa Cecilia. Jejím stěžejním repertoárem jsou díla Antonína Dvořáka, B ohuslava Martinů či Leoše Janáčka a písňová literatura. Je laureátkou řady pěveckých soutěží, ceny Classic Prague Awards 2018 za nejlepší komorní výkon a Ceny Thálie 2019 za mimořádný jevištní výkon v inscenaci Julietta aneb Snář (B. Martinů) na prknech Národního divadla moravskoslezského.
Již sedmnáctým rokem je stálou členkou Opery Národního divadla, kde v současné době vystupuje v mnoha inscenacích (např. Rusalka, Così fan tutte, Carmen, Kouzelná flétna, Prodaná nevěsta, Jakobín). Příležitostně hostuje v Čechách i v zahraničí, jako například v roce 2021, kdy zazářila v hlavní roli Káti Kabanové na Glyndebourne Opera Festival.
Petr Nekoranec tenor
Během sezony 2022/2023 se Petr Nekoranec představil v říjnu ve Florencii jako Oronte v Händelově Alcině po boku Cecilie Bartoli v titulní roli, v listopadu vystoupil na koncertě s Dianou Damrau v Praze (Iain Bell a bel canto), v březnu 2023 debutoval jako Pylades (Gluck: Ifigénie na Tauridě) v Opéra national de Lorraine v Nancy. Do Národního divadla Brno se vrátil jako Tamino (Kouzelná flétna) a na své domovské scéně v pražském Národním divadle přidal ke stávajícím rolím Almavivy (Lazebník sevillský), Tamina a Ferranda (Così fan tutte) dvě nové role: Romea (Romeo a Julie) a Dona Ottavia (Don Giovanni).
Petrovy operní závazky v sezoně 2021/2022 zahrnuly roli Aspranda (Nicola Antonio Porpora: Carlo Il Calvo) v Markraběcím divadle v Bayreuthu, debuty v pražském Národním divadle v rolích Almavivy (říjen 2021), Tamina (prosinec 2021) a Ferranda (leden 2022), roli Jurodivého (Boris Godunov) ve Státní opeře Stuttgart, Tamina v Národním divadle Brno a Almavivy v Théâtre du Capitole v Toulouse. 31. července 2021 uvedl na Bachově festivalu v polském městě Świdnica spolu s pianistou Williamem Kelleym ve světové premiéře monodrama Comfort Starving britského skladatele Iaina Bella, s nímž úzce spolupracuje.
V letech 2018–2020 byl sólistou Státní opery Stuttgart, kde se představil mj. jako Almaviva (Lazebník sevillský), Ramiro (Popelka) a Ernesto (Don Pasquale). V letech 2016–2018 byl frekventantem Lindemannova programu v newyorské Metropolitní opeře, a to jako první Čech, který byl do tohoto prestižního dvouletého projektu přijat. V letech 2014–2016 byl členem Bavorské státní opery v Mnichově a jejího operního studia, kde vytvořil řadu rolí včetně titulních rolí v operách Hrabě Ory a Albert Herring. Za roli Alberta Herringa mu byla v roce 2016 udělena Bavorská umělecká cena. V lednu 2018 převzal cenu Classic Prague Awards v kategorii Talent roku 2017. Na podzim 2019 vyšlo jeho profilové album French Arias (Supraphon; Česká filharmonie, dirigent Christopher Franklin). Od sezony 2021/2022 je sólistou Opery Národního divadla v Praze.
Petr Nekoranec je laureátem řady soutěží. V říjnu 2021 získal 2. cenu ve Světové pěvecké soutěži Vincerò v Neapoli, v lednu 2017 se stal absolutním vítězem Mezinárodní soutěže Francesca Viñase, konané v Gran Teatre del Liceu v Barceloně, kde obdržel rovněž Cenu Plácida Dominga. V srpnu 2015 se probojoval do semifinále Mezinárodní pěvecké soutěže královny Sonji v Oslu. V červenci 2014 se stal ve Vídni vítězem Mezinárodní pěvecké soutěže nesoucí jméno bulharsko-rakouské sopranistky Ljuby Welitsch a v září 2014 obsadil 2. místo v Concours International de Chant ve francouzském Toulouse. Z domácích soutěží uveďme Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech.
Petr Nekoranec studoval zpěv na Konzervatoři Pardubice u Jarmily Chaloupkové a spolupracuje také s italským operním tenoristou a pedagogem Antoniem Carangelem. V roce 2022 obdržel Cenu Jiřího Bělohlávka, která mu umožňuje vystoupit na letošním Open Air koncertu České filharmonie.
Tomáš Netopil dirigent
Tomáš Netopil zastával do sezony 2023/2024 funkci hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie, s níž pravidelně připravoval koncertní programy v Rudolfinu a na zájezdech. Sezona 2022/2023 byla jeho desátou a poslední ve funkci generálního hudebního ředitele Divadla a filharmonie Aalto v německém Essenu. Od sezony 2025/2026 se ujme postu šéfdirigenta Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
V létě roku 2018 založil Tomáš Netopil v Kroměříži mezinárodní Letní hudební akademii, kde mají studenti možnost pracovat pod vedením výjimečných umělců a setkat se s významnými českými i zahraničními hudebníky. V létě 2021 se akademie propojila s mezinárodním hudebním festivalem Dvořákova Praha a vznikla Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy složená ze studentů konzervatoří a hudebních škol vedených hráči České filharmonie.
Jak dokládá i jeho angažmá v Essenu, Tomáš Netopil je vyhledávaným operním dirigentem. V letech 2008–2012 působil na postu hudebního ředitele Opery Národního divadla Praha. Mezi významné operní spolupráce Tomáše Netopila se řadí jeho účinkování v Saské státní opeře v Drážďanech (La clemenza di Tito, Rusalka, Příhody lišky Bystroušky, Židovka, Prodaná nevěsta a Doktor Faust), ve Vídeňské státní opeře (naposledy uvedení Idomenea, Čarostřelce a nového nastudování Leonory) a v Nizozemské opeře (Její pastorkyňa). Na koncertním pódiu se Netopil v nedávných sezonách postavil do čela Orchestru curyšské Tonhalle a spolupracoval s Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Filharmonickým orchestrem Nizozemského rozhlasu, Orchestre National de Montpellier nebo Concentus Musicus Wien.
Netopilova diskografie u labelu Supraphon zahrnuje Janáčkovu Glagolskou mši (první nahrávka původní verze z roku 1927), Dvořákovy kompletní skladby pro violoncello, Ariadnu a Dvojkoncert Bohuslava Martinů a Smetanovu Mou vlast. Za svého působení v Essenu s místním orchestrem natočil Sukova Asraela a Mahlerovy symfonie č. 6 a 9.
Tomáš Netopil se narodil v Přerově, vystudoval hru na housle na kroměřížské konzervatoři a dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Ve studiu dirigování pak pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu u profesora Jormy Panuly. V roce 2002 zvítězil v dirigentské soutěži Sira Georga Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem. Ve volném čase rád pilotuje malá letadla.
