Hledat

Kam zmizel můj strýc, pane presidente? • Příběh Josefa Toufara


Komponovaný pořad na téma příběhu kněze Josefa Toufara, umučeného státní bezpečností v roce 1950. S hudebníky České filharmonie, herci z Dismanova rozhlasového dětského souboru a hudbou Slavomíra Hořínky.

Vzdělávací programy | Délka programu 2 hod 45 min | 9. ročník ZŠ | studenti SŠ

Účinkující

Jana Franková † scénář a režie
Slavomír Hořínka hudba

členové a akademici České filharmonie
členové Dismanova rozhlasového dětského souboru
Hana Franková nebo Anna Doležalová
Jan Hnilička nebo Slavomír Hořínka

Dominika Prokopová a Jan Hnilička lektoři

Fotografie ilustrujicí událost Kam zmizel můj strýc, pane presidente? • Příběh Josefa Toufara

Rudolfinum — Různé prostory

Na tento program může jeden pedagog  objednat vstupenky pro maximálně 35 studentů.

Komponovaný edukační pořad vycházející z osudu Josefa Toufara, umučeného Státní bezpečností v roce 1950.
„Pro naše žáky to byl jeden z prvních kroků v tématu poválečných dějin. Krok to nebyl lehký, stejně jako doba, kdy Josef Toufar žil. Oceňovali hloubku příběhu, těžko se vypořádávali s krutostí osudu pátera Toufara. Příznačná mi přišla otázka jedné naší žačky: Co tedy vlastně udělal? (…) Snad tedy ta samozřejmost svobody a práva současných mladých lidí bude zárukou, že si ji nenechají vzít.“ (z ohlasů, ZŠ Trmice)

V hudebně dramatickém workshopu se žáci a studenti vydají po stopách osudu číhošťského kněze Josefa Toufara (1902–1950), umučeného příslušníky komunistické Státní bezpečnosti. Budou pátrat po smyslu hrdinství, pravdy, oběti a překonávání překážek v životě člověka. Přes osudy lidí, svázaných s tzv. Číhošťským zázrakem, nahlédnou do dění padesátých let v naší vlasti.

V první workshopové části se skrze témata svobody a nesvobody nazírá na kontext 20. století, což funguje jako most a klíč k druhé části programu. Aktivity dílny vyžadují zejména ochotu poznávat nové souvislosti.

Ve druhé části skrze inscenované čtení a hudbu vstoupíme společně s hudebníky a herci do dramatu životního příběhu, osudných událostí v letech 1949 – 1950 i posledních dní Josefa Toufara (včetně následujícího vyšetřování). Inscenační tvar stojí na základě hudby Slavomíra Hořínky a scénáře Jany Frankové, který vznikl podle knih Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli a Krok do tmavé noci.

Zakončením celého programu je reflexe. Jejím cílem je dát účastníkům možnost vztáhnout se k oběma předchozím částem, pojmenovat klíčové otázky a věnovat se hledání porozumění předkládaným událostem.