vedoucí skupiny, 1. hráč
1 / 6
Nástroj
hoboj
Členem České filharmonie
od ledna 1992
Účinkuje v souborech
Pražský barokní soubor
Komorní orchestr Vladimíra Sommera
Camerata 2018
Capella Regia Praha
En Arché
Česká píseň
Hru na hoboj studoval na Pražské konzervatoři ve třídě profesora Františka Xavera Thuriho a ve třídě profesora Jiřího Mihuleho na AMU, kde později vystudoval i obor dirigování.
V roce 1982 založil Pražský barokní soubor, kde působí jako hobojista, umělecký vedoucí a dirigent. V roce 1995 založil komorní sbor En Arché, kde působí jako sbormistr a dirigent, v roce 2009 převzal vedení plzeňského pěveckého sboru Česká píseň.
V roce 2017 založil Komorní orchestr Vladimíra Sommera a o rok později komorní soubor Camerata 2018. Jako hráč na barokní hoboj spolupracuje se souborem staré hudby Capella Regia Praha.
Jakožto dirigent měl možnost spolupracovat s předními českými i slovenskými orchestry a sbory – s Českou filharmonií, Pražskou komorní filharmonií, Státní filharmonií Košice, Pražským komorním sborem, Kühnovým smíšeným sborem, Martinů Voices, Talichovou komorní filharmonií, Jihočeskou komorní filharmonií České Budějovice, Komorní filharmonií Pardubice, Plzeňskou filharmonií a Filharmonií Bohuslava Martinů ve Zlíně. Coby spolutvůrce a především dirigent se v posledních sezónách podílí na úspěšných edukativních programech České filharmonie s názvem Tučňáci v Rudolfinu. V letech 2015 – 2017 byl asistentem šéfdirigenta České filharmonie Jiřího Bělohlávka. V sezóně 2016/2017 se podílel na přípravě natáčení Čajkovského skladeb pro firmu Decca s dirigentem Semjonem Byčkovem.
Pravidelně působí jako lektor na interpretačních kurzech (Letní škola duchovní hudby Convivium, Letní fagotová akademie). Od roku 2018 je dramaturgem mezinárodního hudebního festivalu Plzeňský podzim. Mezi jeho četné nahrávací projekty patří záznam díla Jana Dismase Zelenky z roku 1993, první česká nahrávka všech šesti triových sonát pro dva hoboje, fagot a continuo.
Má rád hudbu 20. století (Igor Stravinskij, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Béla Bartók, Druhá vídeňská škola, Alfred Schnittke), přelomu 19. a 20. století (Gustav Mahler, Josef Suk), J. S. Bacha, J. D. Zelenku, ale třeba i jazz.